Byl jednou jeden malý chlapec jménem Oliver, který miloval dobrodružství. Jednoho dne, když si hrál na půdě u babičky, objevil starou dřevěnou krabičku. Uvnitř byl malý klíč, který se krásně třpytil a měl vyryté písmeno "O".
Bylo jednou jedno malé městečko, kde každý rok slavili první máj jako svátek lásky a jara. Všude kvetly třešně, na náměstí hrála hudba a lidé se procházeli ruku v ruce pod rozkvetlými stromy. Ale letos bylo něco jinak.
Bylo jednou jedno malé vesnické údolí, kde každý rok 30. dubna slavili Pálení čarodějnic. Lidé si stavěli hranici, pálili figurínu čarodějnice a tančili kolem ohně.
V jedné hluboké jeskyni žil malý netopýr jménem Bertík. Měl hebká křidélka, ouška jako malé lístky a oči jako dva korálky. Všichni ostatní netopýři spali celý den a vylétali jen v noci, ale Bertík byl jiný – on miloval tmu tak moc, že v ní dokázal dělat cokoliv. Hrál si, zpíval si písničky a dokonce kreslil obrázky do vzduchu svým létáním....
Byl jednou jeden mladý zajíc jménem Tonda. Žil na kraji velkého lesa, kde všichni zajíci byli známí svou schopností skákat rychle a přesně – kromě Tondy. Když Tonda skočil, nikdy to nebylo rovně. Vždycky letěl doprava, doleva, někdy i dozadu!
Byla jednou jedna holčička, kterou všichni ve vesnici znali podle její červené pláštěnky s kapucí. Říkali jí Červená Karkulka. Měla ráda koláče, dobrodružství a ptala se na všechno tisíc otázek denně. A taky měla jednu speciální schopnost – všechno vždycky nějak spletla, ale nakonec to dobře dopadlo.
Byl jednou jeden kluk jménem Matyáš, který snil o tom, že procestuje celý svět. Měl jen jedno přání – aby měl kolo, na kterém by mohl jezdit kamkoli by chtěl. Ale jeho rodina byla chudá a na nové kolo nebyly peníze.
Byla jednou jedna malá princezna jménem Elinka. Měla vlasy tak dlouhé a zlaté, že když šla zahradou, ptáčci si v nich chtěli stavět hnízda. Každé ráno jí s česáním pomáhala dvorní dáma, ale vlasy byly tak zacuchané, že to trvalo celé hodiny. Elinka z toho byla smutná – místo hraní musela sedět a čekat, až bude hotovo.