Pohádka o království za mlhou a holčičce jménem Ela

1. Tajemství pod lískovým keřem

Ela byla obyčejná holčička z malé vesnice na kraji lesa. Žila s babičkou a ráda si hrála u starého lískového keře, který rostl na kraji palouku. Jednoho dne, když foukal podivný vítr a ptáci náhle ztichli, našla Ela pod keřem malá dvířka, sotva na dlaň vysoká.

Když na ně sáhla, dvířka narostla a otevřela se. Uvnitř vedl úzký tunel obrostlý mechem a světélkujícími kořeny. Ela, jak byla zvídavá, vešla dovnitř.

2. Království za mlhou

Tunel ji zavedl do světa, kde slunce bylo modré, motýli svítili jako lucerny a mluvila tu i tráva. Země se jmenovala Miraluna – království za mlhou. Všechno bylo jiné: stromy zpívaly, voda byla sladká jako šťáva a na obloze létaly kamenné ostrovy.

Ela tam potkala podivnou postavu – napůl člověka, napůl sovičku, který si říkal Strážce Lístek. Ten jí vysvětlil, že Miraluna je v ohrožení. Její srdce – magický krystal ukrytý ve Věži Dýmu – se ztratil. A bez něj začne svět mizet.

Ela se nabídla, že pomůže.

3. Cesta začíná

Ela dostala mapu, kouzelný prsten a doprovod – mluvící kočku jménem Tula a šneka Filipa, který se uměl kutálet jako kolo. Museli projít Tisícistinným lesem, překonat Dešťové vrchy a najít Tři klíče od Věže Dýmu.

Na své cestě potkali:

• vílu, která ztratila paměť,
• strom, který mluvil v hádankách,
• a město na nohách, které se neustále pohybovalo po pláni.

Ela musela řešit hádanky, zachránit čmeláka uvězněného v bublině a vyjednat mír mezi mluvícími žábami a ježky.

4. Věčná noc

Jak se blížili k cíli, svět kolem nich tmavnul. Obloha se zakalila a začala padat černá mlha. Dozvěděli se, že za vším stojí Stínová paní, která krystal ukradla, protože chtěla udělat z Miraluny svět ticha.

Věděla, že jen čisté srdce může zlomit její kouzlo – a to měla právě Ela.

5. Finále v Dýmové věži

Věží stoupali v tichu. Každé patro bylo jiné – jedno bylo pokryté zrcadly, druhé bylo dnem jezera a ve třetím padali vzhůru. Nakonec stanuli před paní Stínu. Ta nabídla Ele krystal výměnou za to, že tu zůstane navždy.

Ela odmítla. Vzpomněla si na smích babičky, šum lískového keře a jablka ze zahrady. A její prsten se rozzářil.

Mlha zmizela. Krystal se vrátil na své místo. A paní Stínu? Proměnila se v hejno ptáků a odletěla.

6. Návrat domů

Ela se rozloučila se svými přáteli – Tula, Filip i Strážce Lístek jí slíbili, že se zas někdy uvidí. Když prošla zpět dvířky pod keřem, bylo právě ráno. Nikdo nevěděl, že byla pryč celou noc – čas plynul jinak.

Ale od toho dne se lískový keř třpytil a Ela měla vždy pocit, že na ni někdo z Miraluny dává pozor.

A tak skončilo jedno z největších dobrodružství, o kterém nikdy nikdo neslyšel – kromě těch, co čtou pohádky až do konce.