Pohádka o Klárce a Tomíkovi a kouzelném stromě

Kdysi dávno, v jedné vesničce mezi kopci a loukami, bydleli dva malí sousedé – Klárka a Tomík. Byli skoro stejně staří, ale nebyli kamarádi. Vlastně se vůbec neměli rádi. Klárka říkala, že Tomík je protivný, protože jí schválně rozbil hrad z písku. A Tomík tvrdil, že Klárka pořád žalovala a všechno si vymýšlela.

Každý den chodili kolem sebe s nakrčeným nosem a dělali, že ten druhý neexistuje.

Jednou večer ale na kraj lesa dopadla hvězda. Nebyla to obyčejná hvězda – když spadla, proměnila se v malý zlatý lístek, který dopadl pod starý dub, kterému všichni říkali Kouzelný strom.

Když to Klárka i Tomík uslyšeli, oba vyrazili tajně v noci na místo. Každý chtěl lístek najít dřív než ten druhý. Jenže ouha – potkali se pod stromem!

"Co tu děláš?" zavrčel Tomík.

"To samé co ty!" odsekla Klárka.

Najednou se dub zlehka zavlnil, jeho větve se pohnuly a ze kmene vystoupil lesní skřítek.

"Dost bylo hádek," řekl skřítek. "Lístek najde jen ten, kdo dokáže být kamarádem. A protože jste přišli oba, dostanete společný úkol."

Skřítek jim ukázal mapu, která vedla k místu, kde byl lístek schovaný. Ale pozor – mapu mohl držet jen jeden, a druhý musel věřit a pomáhat.

První den držela mapu Klárka. Druhý den Tomík. A třetí den ji drželi spolu.

Cestou přes les si museli pomáhat: Tomík pomohl Klárce přes potok a Klárka ho vytáhla z trní. Nakonec zjistili, že spolu vlastně není vůbec špatné být. Dokonce se i zasmáli.

Když dorazili na místo, zvedli z mechu zlatý lístek a v tu chvíli se rozsvítilo celé nebe. Strom se zasmál a řekl:

"Kouzlo fungovalo. Nešlo o lístek, ale o to, abyste našli cestu k sobě."

Od té doby se Klárka a Tomík už nehádali. Stali se nejlepšími kamarády a každý večer spolu vymýšleli další a další příběhy pod kouzelným dubem.

A jestli tam ještě chodí, možná tam jednou najdou nový lístek. Třeba pro někoho dalšího, kdo zapomněl, že kamarádství je to největší kouzlo ze všech.

Dobrou noc 🌙✨