Pohádka o Hokejovém království

Za sedmero horami a sedmero zimními stadiony leželo Království Hokejové. Všude tam byla zima, led nikdy netál a děti se rodily s bruslemi na nohou. V tomto království vládl moudrý král Jarda, který byl bývalý slavný útočník. Měl zlatou helmu, dřevěnou hokejku a na zdi v trůnním sále visel puk z jeho nejdůležitějšího gólu.

Každý rok se v království konal Velký hokejový turnaj o Ledovou korunu – a letos to bylo zvlášť důležité, protože se měl utkat domácí tým Ledoví Rytíři proti strašlivým Ledovým Drakům z Temného údolí.

Ledoví Draci byli silní, rychlí a vůbec se nebáli faulovat. Vedl je obrovský obránce jménem Grom, který měl místo hokejky rampouch, a jejich brankář byl skutečný drak – sípal ledový dech, až puk zamrzl ve vzduchu.

Král Jarda věděl, že to nebude lehký zápas, a tak povolal svého vnuka, mladého hokejistu jménem Matýsek. Matýsek byl sice malý, ale měl velké srdce, rychlé nohy a cit pro hru, jaký se jen tak nevidí.

"Budeš kapitánem našeho týmu," řekl král. "Nejde jen o vítězství – jde o čest našeho království."

Matýsek si obul kouzelné brusle, které mu darovala hokejová víla. Když s nimi jel po ledě, nechával za sebou modré jiskry. S ním v týmu byli i jeho nejlepší kamarádi – rychlý Filip, obratná Klárka a brankář Toník, který uměl chytit i puky, které nikdo neviděl.

A pak přišel den zápasu.

Stadion byl plný – sněhuláci skandovali, tučňáci prodávali klobásy a lední medvědi mávali vlajkami. Zazněl začátek zápasu a puk padl na led. Hrálo se tvrdě. Ledoví Draci vedli 3:0, když najednou… Matýsek vzal puk, obešel tři protivníky, udělal otočku a vystřelil – GÓL!

"To je ono!" volal král Jarda. "Hraj srdcem!"

Všichni se najednou semkli – Filip ujel po křídle a nahrál Klárce, ta vystřelila… GÓL! Toník chytil neuvěřitelnou šanci a Matýsek v poslední minutě vstřelil rozhodující gól mezi drakovy nohy – 4:3!

Lidé jásali, sníh padal jako konfety a Ledoví Draci uznale pokývali hlavami. "Dnes jste byli lepší," řekl Grom a podal Matýskovi ruku.

A tak Ledoví Rytíři získali Ledovou korunu a Matýsek se stal hrdinou celého království. Od té doby se říká, že pravý hokejista není ten největší, ale ten, který nikdy nevzdá zápas, i když to vypadá ztracené.

A jestli tam ještě hrají, tak tam bruslí dodnes…

Konec.