O pejskovi, který hledal domov

27.05.2025

V jedné malé vesnici u lesa se narodil malý pejsek jménem Flíček. Měl hebkou srst s bílými a hnědými flíčky, černý čumáček a oči jako korálky. Jeho maminka a sourozenci brzy našli nové páníčky, ale Flíček zůstal sám. Lidé kolem chodili, krmili ho, ale nikdo si ho neodnesl.

"Nevadí," řekl si Flíček jednou ráno, "já si domov najdu sám!"

A tak se vydal na cestu. Nejdřív běžel po polní cestě a zaklepal packou na první chalupu. Otevřela mu stará paní.

"Ty jsi ale roztomilý," usmála se. "Ale já už mám kočku, ta by tě vyhnala."

Flíček poděkoval a šel dál.

Cestou potkal ježka, který mu řekl:

"Domov není jen místo, kde spíš. Je to tam, kde tě někdo má rád."

Flíček zamyšleně pokračoval. Přešel most, přebrodil potůček a večer dorazil k malé škole. Sedl si na schody a usnul.

Ráno ho našla holčička jménem Anička. Hned si ho oblíbila. Přinesla mu rohlík a vodu. A když přišla její maminka, řekla jen:

"Mami, tenhle pejsek nemá domov. Může být náš?"

Maminka chvíli váhala, ale když viděla, jak Flíček vrtí ocáskem a kouká jako největší dobrák, usmála se.

"Dobře. Ale bude spát v boudě a ty se o něj postaráš."

A tak Flíček našel svůj domov. Ne ten největší, ne ten nejbohatší, ale plný lásky. Od té doby chodil každé ráno s Aničkou do školy a každý večer jí dělal společnost při usínání.