Kouzelný budík z Měsíční ulice

09.11.2025

V jednom tichém městečku stála malá modrá dílna. Na výloze visel nápis "Opravy hodin a zázraků". Dílna patřila starému hodináři jménem pan Tikál, který uměl spravit úplně všechno – od kukaček až po kouzelné hodiny z pohádek.

Jednoho večera, když se slunce schovalo za kopce, zaklepal na dveře chlapec jménem Matýsek.

"Dobrý večer, pane Tikále," řekl nesměle. "Můžete mi opravit budík? Každé ráno mě budí moc brzy."

Pan Tikál si vzal budík do ruky. "Hm… tenhle není obyčejný," zamumlal a sáhl po lupě. "Tenhle má uvnitř měsíční krystal!"

"Co to znamená?" zeptal se Matýsek zvědavě.

"To znamená," usmál se Tikál, "že ten budík neukazuje čas podle hodin, ale podle snového času."

🕰️ Cesta do snového času

Když Tikál otočil ručičku na půlnoc, budík zazvonil — cink, cink, cink! — a z něj se vyvalilo stříbrné světlo.

"Drž se mě!" zvolal Tikál a oba zmizeli v jiskřivém víru.

Když otevřeli oči, stáli na Měsíční ulici – místě, kde všechny sny začínají. Domy měly okna ze světla, kočky nosily hvězdné klobouky a po nebi pluly postele místo oblaků.

"Tady opravujeme sny, které se pokazily," vysvětlil Tikál. "Tvůj budík tě budí moc brzy, protože někdo v Snové věži přetočil hodiny!"

🌠 Věž snů

Matýsek a Tikál se vydali po třpytivé cestě až k vysoké věži, kde v každém patře spal jeden druh snu – o létání, o zvířátkách, o dobrodružstvích, o zmrzlině…

V nejvyšším patře našli Snového strážce – ospalého mužíčka se zlatou čepicí.

"Promiňte," řekl Matýsek, "ale kvůli vám se mi budík spouští moc brzy!"

Strážce zívl: "Ach, ano… já asi přetáhl ručičku o pár minut… nebo hodin… nebo staletí… těžko říct."

Pan Tikál se rozesmál a klepl do věžních hodin svým kouzelným klíčem. Hodiny se rozběhly správně a celé nebe se rozsvítilo hvězdami.

🌙 Návrat domů

Matýsek se najednou cítil lehký jako pírko. Zavřel oči – a když je otevřel, ležel ve své postýlce.

Budík tiše tikal. Na ciferníku se třpytila maličká hvězdička.

Od té doby budík zvonil vždy přesně – ani moc brzy, ani moc pozdě. A když někdy Matýsek zavřel oči, slyšel v dálce jemné cinkání, jako by mu pan Tikál posílal pozdrav z Měsíční ulice.

A tak skončil jeho sen – ale možná právě začal nový. 🌜✨