Jak děti zachránily čarodějnici Jasmínu

Bylo jednou jedno malé vesnické údolí, kde každý rok 30. dubna slavili Pálení čarodějnic. Lidé si stavěli hranici, pálili figurínu čarodějnice a tančili kolem ohně.

Jednoho roku se ale stalo něco zvláštního. Když děti ze školky přišly k hranici, uviděly mezi větvemi sedět opravdovou čarodějnici! Měla zelený klobouk, fialový plášť a v ruce držela kotlík s bublající limonádou.

"Prosím, nespalujte mě!" zakřičela. "Jsem čarodějnice Jasmína a vařím kouzla pro radost. Peču bublinkové koláče a dělám neviditelné houpačky!"

Děti se nejdřív bály, ale pak si všimly, že Jasmína má laskavé oči a po kapsách sušenky. Začaly se smát a posadily se kolem ní.

"Nejsi zlá?" zeptal se jeden chlapeček.

"Kdepak," usmála se Jasmína. "Zlé čarodějnice už dávno zmizely. Já jen pomáhám, kde můžu. A dnes jsem přinesla kouzlo, které udělá váš oheň barevný!"

A opravdu! Když Jasmína zamávala kouzelnou hůlkou, plameny na hranici začaly měnit barvy – červené, modré, zelené, jako duha.

Dospělí nejdřív koukali překvapeně, ale pak se všichni začali smát a tleskat. Od té doby už na vesnici neupalovali čarodějnice, ale každý rok vítali Jasmínu a její kouzelné ohnivé představení.

A čarodějnice? Ta se stala čestnou členkou hasičského sboru – protože kdo umí ovládat oheň, toho je dobré mít na své straně!

A jestli neumřeli, slaví spolu čarodějnice dodnes.