Eliška a kouzelné letní prázdniny 

Bylo léto. Slunce svítilo jako zlaté lízátko a vítr voněl po malinách. Eliška právě dostala vysvědčení – samé jedničky – a před ní byly celé dvě měsíce prázdnin. Těšila se na koupání, zmrzlinu, večerní opékání buřtů, ale hlavně – na dobrodružství.

Její rodiče měli malou chalupu u lesa, kousek od rybníka jménem Hladovka. A právě tam jeli hned druhý den. Eliška si s sebou vzala jen nejnutnější: plavky, knížku o vílách a svůj malý batůžek se zápisníkem, kam si zapisovala všechna tajemství.

🧚

První překvapení přišlo hned první noc.

Eliška se nemohla usnout, bylo horko a komáři bzučeli jako miniaturní helikoptéry. Vzala si baterku a šla si sednout na verandu. A tam – z křoví vykoukla malá, zeleně zářící postavička!

"Pšššt! Já jsem víla Kapička. A hledám kamarádku na letní dobrodružství!"

Eliška zamrkala. "To si děláš srandu…"

"Vůbec ne. Ale tohle dobrodružství uvidí jen ten, kdo věří."

🌿

A tak začaly kouzelné prázdniny.

Každý den víla Kapička ukázala Elišce něco nového:

• Veverčí závody mezi stromy.
• Tajnou jeskyni, kde zpívaly kameny.
• Louku, na které květiny měnily barvu podle nálady.
• A jedno noční koupání s lucerničkami ze světlušek.

Eliška si vše psala do svého zápisníku. Dokonce si začala malovat mapu kouzelných míst.

🐸

Ale pak jedno ráno víla nepřišla.

Den za dnem ubíhal a Eliška byla smutná. Zůstala sama. Seděla u rybníka a házela kamínky do vody. Až jednou uviděla žábu s modrou mašlí.

"Kapička má potíže. Uvízla ve staré studánce, kterou lidé zabetonovali. Musíš jí pomoct!" kvákla žába a skočila do rákosí.

Eliška neváhala. Poprosila dědu, aby jí ukázal starou studánku na kraji lesa. A opravdu – betonová deska ji zakrývala.

"Dědo, tohle musíme otevřít!" prosila.

Děda se usmál: "A víš, že už jsem o tom přemýšlel taky?"

⛏️

Společně druhý den desku odsunuli.

A z ní vyletělo modré světlo – a víla Kapička byla zpět!

"Zachránilas mě. A víš co?" usmála se. "Teď je čas na největší prázdninové tajemství."

🌌

A tak se večer konal velký lesní bál.

Zvířata, víly, skřítci a dokonce i světlušky tancovali pod stromy. Eliška měla květinovou korunku a tančila bosá v trávě.

Ten večer si do zápisníku napsala:

"Tajemství prázdnin není v tom, kam jedeš, ale s kým je zažiješ. A když máš vílu za kamarádku, každý den je pohádka."

🌠 A co myslíš?

Od té doby každý rok, když začaly letní prázdniny, Eliška otevřela svůj zápisník. A z něj vždy vypadla malá zelená třpytka.

To byl signál, že víla Kapička je zpět.